Pořídit si hypotéku, je rozhodnutí, kterému by měla rozhodně předcházet příprava. Hypotéka totiž není záležitost na pár let, ale prakticky na celý život (minimálně ten produktivní), proto by tomu měla odpovídat i samotná rozvaha.

Předně je třeba si uvědomit, že hypotéka s sebou nese i několik nevýhod. Předně člověka dlouhodobě připoutá na jedno místo. Dále krom samotné hypoteční splátky s sebou nese i další náklady – pojištění nemovitosti; daň z nemovitosti; náklady na vybavení; náklady na údržbu. V případě nájmu tyto výdaje nejsou (maximálně jen za vybavení bytu), jelikož jsou na bedrech majitele.

Za předpokladu, že i po této rozvaze je pořízení vlastního bydlení skrze hypotéku stále nejlepší volbou, potom je třeba správně zvolit i hypotéku samotnou.

Spousta lidí, hlavně mladých, je nucena řešit financování vlastního bydlení skrze tzv. 100% hypotéku (výše hypotéky a hodnota zástavy se rovnají). A to není úplně ta nejšťastnější volba. Proč?

Předně 100% hypotéka je relativně drahá – úrok u takové hypotéky může být až dvojnásobný oproti např. 80% hypotéce (což je zase dle mého názoru ten nejlepší poměr výše hypotéky ku zástavě) a tedy rozdíl na splátce může být v řádu několika tisíců korun za měsíc.

Další nevýhoda 100% hypotéky je v tom, že si ji z pochopitelných důvodů pořizují lidé, kteří mají minimální nebo nulové rezervy, což může zapříčinit problém při nenadálé životní situaci. Proti tomu se lze většinou pojistit. Nicméně to proti čemu se pojistit nelze je nárůst úrokových sazeb a tedy i splátky na konci fixačního období (tedy období, po které banka garantovala výši úrokové sazby stanovené při sjednání) a to už může skutečně zapříčinit problém.

S tímto by člověk, který si chce pořídit hypotéku, měl rozhodně počítat. A zároveň se splátkou hypotečního úvěru by si měl vhodnou formou tvořit finanční rezervu (nepsaným pravidlem je, rezervu tvořit za použití financí ve výši alespoň 30% měsíční splátky hypotéky). Tato rezerva by měla být ideálně 15-20% aktuální výše hypotéky (čím dříve se takovouto rezervu podaří vytvořit tím lépe). Tato rezerva ovšem není určena JEN pro „strýčka Příhodu“, tedy pro období, kdy se něco stane. Mělo by být, díky ní, možné samotný hypoteční úvěr také dříve doplatit a vyhnout se tak vysokému přeplatku při splácení hypotéky po celou dobu trvání – platit hypoteční úvěr 30 let znamená zaplatit jej obvykle dvakrát…

Nejideálnější variantou pochopitelně je, vytvořit si dostatečnou rezervu ještě PŘED pořízením samotné hypotéky a to ze dvou důvodů. Jednak, aby měl člověk dostatek financí, aby nemusel koupi nového, vlastního bydlení řešit drahou 100% hypotékou, ale také, aby měl kam sáhnout v případě nenadále životní situace.

S výše uvedeným souvisí i pojištění. U tohoto tématu, dle mého názoru, rozhodně není prostor pro žádnou diskuzi – hypotéka bez pojištění schopnosti splácet je risk, do kterého by rozhodně žádný žadatel o hypotéku neměl jít. Jednak, aby toto pojištění zabránilo ztrátě nemovitosti, např. v době vážné nemoci, kdy nebude mít člověk dostatek financí na splácení hypotéky, ale také, aby v tom nejhorším případě, v případě úmrtí, nezůstaly pozůstalým dluhy.

Toto pojištění lze prakticky vždy sjednat jako součást hypotéky. Tuto variantu velmi výrazně doporučuji, jelikož jeho cena je nesrovnatelně nižší, než cena „klasické“ životní pojistky mimo hypotéku a navíc snižuje úrokovou sazbu (v řádu desetin procenta).

V rámci pojištění schopnosti splácet bývá pojištěno riziko smrti, invalidity, dlouhodobé pracovní neschopnosti a většinou jako doplňující možnost i riziko ztráty zaměstnání.

Všechny uvedená rizika je důležité mít vedle hypotéky rozhodně pojištěna, až na to poslední uvedené. To je z mého pohledu pouze vyhazování peněz. Protože je pouze jeden, jediný případ, kdy dojde k pojistnému plnění v případě ztráty zaměstnání a to ve chvíli kdy dojde ke zrušení pracovního místa klienta, aniž by mu bylo nabídnuto jiné srovnatelné s jeho předchozím… Dle mého názoru, než „vyhazovat“ peníze za pojištění, u něhož pravděpodobnost pojistného plnění je velmi nízká, je lepší vytvořit si finanční rezervu, ze které bude možné čerpat v době, kdy si člověk hledá nové místo.

Poslední otázkou je načasování hypotéky. Tímto tématem se zabývá článek Hypotéka. Kdy, když ne teď?