V současné době je to již více než 10 let od poslední velké krize (tzv. hypoteční krize), s kterou byly spojeny nemalé propady na finančních trzích. Deset let je dlouhá doba a někteří ji ani nepamatují, případně v té době vůbec o investicích nepřemýšleli, natož aby investovali. Nyní zažíváme skutečné velké propady finančních trhů, a to z důvodu probíhající pandemie koronaviru. Proto přinášíme tento článek, kde bychom chtěli psát o tom, jak se postavit k investici v době koronaviru.

Předně, ač nechceme, jakkoliv bagatelizovat vážnost situace spojené s touto pandemií, tak v tomto článku se budeme naprosto pragmaticky zabývat skutečně jen investicemi a jak se v rámci nich chovat.

Pokud se někdo v současnosti podívá na aktuální hodnotu svého investičního portfolia, především pokud se jedná o portfolio akciové, či obecně dynamické, tak z toho velkou radost mít nebude. To, co zvládly akcie odepsat jen za uplynulý týden není ani vzdáleně pozitivní. Jedná se o nejprudší propady od roku 1987. Propady jsou skutečně velké (především ve srovnání s tím za jak krátkou dobu k nim došlo).

Logicky se dostaví negativní emoce. Strach o vlastní finance. A myšlenky se z pravidla ubírají k jedinému – vybrat vše co ještě zbývá, aby člověku aspoň něco zbylo.

Ale pozor. Přesně tyto emoce jsou největším nepřítelem každé investice!

Lidé pak zapomínají na to, že mají nastaven nějaký investiční horizont. Zapomínají na vše, co jim říkal jejich poradce o krizích a různých recesích, které v průběhu tohoto investičního horizontu mohou přijít. A vidí jediné: „okamžitě musím investici ukončit, ať nedojdu ještě o víc peněz…“

Investice a emoce nejdou dohromady. Respektive jdou, pokud chcete prodělat. Správně nastavené investiční portfolio je v podstatě matematický vzorec s určitým počtem proměnných, které vedou ke konkrétnímu výsledku, jenže když z rovnice některou z proměnných v průběhu vyloučíte, případně změníte, musí pak nevyhnutelně dojít k jinému výsledku.

Jednou ze zásadních proměnných je čas, tedy v případě investice tzv. investiční horizont, dle kterého se vybírají konkrétní investiční nástroje, které mu odpovídají. Pokud u konkrétně, vůči investičnímu horizontu, vybraných investičních nástrojů, změníte v průběhu odpovídající investiční horizont (chápejte finance vyberete předčasně), pak velmi pravděpodobně budete tratit (nebo vyděláte výrazně méně, než kolik bylo zamýšleno).

To, co finanční trhy ovlivňuje ze všeho nejvíce, je nejistota z nových věcí. Pokud svět postihne událost, která je nová, která se už delší dobu neudála, tak na to trh začne reagovat. Z pravidla propady (trvajícími krátce, nebo dlouho). To je fakt, který se opakuje a opakuje stále dokola. Stejně tak platí, že vývoj na trzích není stabilní, roste a klesá. V relativně pravidelných intervalech. Nyní máme za sebou deset let, kdy trhy prakticky jen rostly. Korekce směrem dolů byla nevyhnutelná (a neodhadnutelná). Tentokráte ji způsobil příchod pandemie koronaviru.

Ale každá korekce na trzích, jednou pomine a trhy se obrátí opět směrem vzhůru. Jediná neznámá je, v tomto případě, kdy se tak stane. Za půl roku, za rok, za dva? Těžko říct, ale dojde k tomu. Stačí se podívat na níže přiložen graf, kde jsou zachyceny všechny finanční krize v novodobé historii.

Graf vývoj indexu S&P 500 - Zdroj: CONSEQ

Každá investice je dobrovolná a poslední slovo v ní má vždy investor. Tedy, každý má v podstatě 3 možnosti. A to u jakékoliv investice:

1. 1. INVESTICI UKONČIT A FINANCE Z NÍ VYBRAT
2. 2. NEDĚLAT NIC A NECHAT INVESTICI POKRAČOVAT TAK JAK JE NASTAVENÁ
3. 3. INVESTICI NAVÝŠIT

První varianta, v době poklesů, znamená konečnou ztrátu. Ve chvíli, kdy investici ukončíte a obdržíte z ní finance, tak už to nelze vzít zpět. Pokud jste tak učinili v době, jako je například ta dnešní, pak jste došli o vice či méně peněz. Ale ne kvůli nastavení produktu, ale kvůli tomu, že jste realizovali výběr v době poklesu trhů.

Ostatní dvě varianty jsou v době poklesu na trzích správné. Druhá varianta, kdy si poklesu nebudete všímat a necháte svou investici pokračovat je tou „nejklidnější“ variantou.

Varianta třetí je schopna vám investici znásobit (záleží pouze na tom jak moc), ale je zde potřeba počítat s tím, že neznáte proměnnou, kterou je doba trvání korekce, a tedy vyšší výnos, díky navýšení vkladu/ů, nemusí přijít hned.

Nejvíce v klidu může být ten, kdo má ve svém portfoliu tzv. pravidelnou investici, tedy takovou, u které se investuje např. měsíčně, stejná částka po dobu celého investičního horizontu.

Pravidelná investice v podstatě profituje na každé krizi, či korekci, v průběhu jejího trvání. V jednoduchosti se to totiž dá přirovnat k nakupování ve slevách – posíláte stejnou částku, za kterou se toho ovšem nakoupí, v době poklesů, adekvátně více. A až poklesy pominou a dojde k růstu, tak se zhodnotí vše, tedy i to co jste nakoupili „ve slevě“ a to pochopitelně násobně více.

Nepanikařte, nenechejte se ovládnout emocemi a nechejte svou investici pracovat. Dodržet svůj investiční horizont a pokud jste teprve na jeho počátku, tak si různých výkyvů nevšímejte vůbec. Nemá to smysl a jen z toho budete mít neklidné spaní. A nevadí, že je vaše investice třeba akciová. Na dlouhé době trvání, ještě nikdy nedošlo k tomu, že by byl investor ve ztrátě. Pravdivost tohoto tvrzení krásně demonstruje tabulka níže, kde je vidět, že za posledních téměř 50 let, nedošlo na čistě akciové investici (a tedy té, co kolísá nejvíce), ke ztrátě, pokud trvala déle jak 10 let (a tato tabulka se týká navíc jednorázové investice, která je obecně více náchylná na propady v jejím průběhu, takže pokud máte investici pravidelnou, tak můžete být o to více v klidu).

Tabulka – kolikrát akcie prodělaly

Zcela na závěr si dovolím citovat sira Johna Tempeltona: „4 nejnebezpečnější slova v investování jsou: tentokrát je všechno jinak“.

Není to jinak, opět se bude opakovat to co nastalo už mnohokrát, po propadu bude následovat růst (viz graf výše) a jediný způsob, jak můžete skutečně dojít o peníze v rámci investic je, že neukočírujete své emoce a realizujete unáhlený výběr.