Jsem matka, samoživitelka. Vzhledem k tomu, že žiji v malém městě na jihu Čech a jsem dlouhodobě bez HPP, aktivně hledám práci a jsem ochotna pracovat kdekoli. Momentálně mě živí brigády, ale já bych si přála mít pevný pracovní poměr, který mi dá jistotu.

Na internetu jsem objevila inzerát na pozici manažera cestovního ruchu. Jejich požadavky na uchazeče jsem splňovala, a tak jsem se přihlásila do výběrového řízení. Zajistila jsem pro syna hlídání a vydala jsem se do Českých Budějovic plná zvědavosti a odhodlanosti.

Jakmile jsem dojela na adresu zmíněnou v inzerátu, už jsem si říkala, že jsem asi špatně. Nicméně pokračovala jsem do budovy. Na chodbě se mě ujal nějaký náctiletý kluk. Ptala jsem se ho, jestli jdu dobře na pohovor na pozici manažera cestovního ruchu. Mladý muž mě ujistil, že jsem zde velice správně a vedl mě chodbou ke svému nadřízenému.

Nutno podotknout, že na chodbě byly reklamní loga jedné nejmenované finančně poradenské firmy, a tak mě jímalo podezření. Již v minulosti jsem se totiž s touto firmou setkala a nebyla to příjemná pracovní zkušenost.

Tehdy mě oslovili, když mi bylo 19 a zrekrutovali mě do týmu s vidinou ohromných peněz a vybudování kariéry.

Když mě ten mladý muž přivedl ke svému nadřízenému a trochu neomaleně uvedl, kdo jsem a kdo je jeho nadřízený, všichni jsme si sedli ke stolu.

Následovala ohromná fraška…

Pan ředitel té velké nadnárodní společnosti byl oblečen celkem normálně. Ale jeho projev byl na úrovni školáka ze střední. Houpal se na židli, oháněl se rukama, div svému kolegovi nevypíchl oči a jeho vyjadřování sklouzávalo do vulgarizmů. Věřte, absolvovala jsem mnoho pohovorů, takže mám s čím srovnávat. Ten pán přeskakoval od tématu k tématu, pohovor neměl žádnou seriózní formu a připadala jsem si jako na schůzce s prodejcem vysavačů.

Po patnáctiminutovém poslouchání jeho rádoby motivační řeči mě napadla jediná otázka. Dosud pan ředitel té nadnárodní společnosti totiž neuvedl, o jakou firmu se jedná. Zeptala jsem se tedy zpříma…. „Jedná se o finanční poradenství ve firmě (píp, píp…)“ Načež následovalo další mlžení a mystifikace. 

Přerušila jsem ho a vyprávěla jsem o své negativní zkušenosti s touto firmou, a že v žádném případě nechci působit jako finanční poradce právě v jejich firmě, protože to jsou podvodníci, o čemž svědčí i fakt, že jsem přijela na pohovor na pozici manažer cestovního ruchu a to, co mi tady předvádí je čistá lež. Ředitel nadnárodní společnosti nějak nevěděl, co mi na to odpovědět, a tak se to snažil nějak zaobalit a řekl, že si nejdříve musím samozřejmě projít cestou finančního poradenství, ale potom už na mě čeká jenom samé cestování a užívání si sluníčka.

S úžasem a fascinována jeho drzostí jsem se rychle sbalila a plná rozhořčení jsem odcházela. 

Lhali mi přímo do očí a snažili mě dostat do firmy na drahé hodinky, velká auta a příslib cestování.

Dosud mi pořád nebylo vysvětleno, proč MANAŽER CESTOVNÍHO RUCHU?