Lehce pozměněný název nejznámějšího díla amerického spisovatele Josepha Hellera Hlava 22 (Catch-22 v originále) jehož ústředním motivem je absurdita právě Hlavy 22 amerického vojenského řádu, která říká: Že armádní letecké povinnosti může být zbaven ten, kdo je uznán za psychicky narušeného, a zároveň požádá o uvolnění. Ovšem to, že o uvolnění požádá, svědčí o jeho psychickém zdraví, takže být uvolněn nemůže.

Přepracovaný název jsem si vypůjčil jakožto paralelu s novelou zákona 38/2004 Sb., která je v současné době v poslanecké sněmovně.

V čem vidím tuto paralelu, se pokusím rozkrýt v článku níže.

O novele výše uvedeného zákona byla řeč na konferenci Asociace finančních poradců ČR v rámci přednášky Ing. Ivana Špirakuse, místopředsedy představenstva a generálního ředitel společnosti INSIA a.s.

O novele zákona 38 se hovoří už několik let, tak proč je kolem ní tolik povyku zrovna teď? Bude to nejspíše tím, že se asi nikdy nedostala ve schvalovacím procesu vlády tak daleko, jako nyní. A tak daleko se dostala asi hlavně proto, že byla „skryta“ v balíčku novel, které podal poslanec za ČSSD Ladislav Šincl.

První absurditou je právě pan Šincl, který v devadesátých letech působil nějakou dobu na poli pojišťovnictví a z toho důvodu, pokládá sám sebe zřejmě za odborníka a nevadí mu, že po více jak dvaceti letech od jeho působení v tomto oboru se již mnohé změnilo a neměl by se tedy opírat o tuto svou domnělou odbornost.

Zmíněný povyk vyvolává část novely, která je trnem v patě všech finančních poradců, jelikož hrozí, že se jich bude velmi týkat. O co jde? Jedná se o cenovou regulaci vyplácených provizí za sjednané životní pojištění. To co by se mělo touto regulací především změnit je výše a způsob vyplácených provizí. Nyní se většina provize za životní pojištění vyplatí zprostředkovateli na začátku, hned po sjednání smlouvy a ten za ni ručí obvykle 2 roky (tzn., pokud bude smlouva do dvou let zrušena, zprostředkovatel vrátí obdrženou provizi). V navrhované změně se hovoří o maximální provizi ve výši 150% ročního pojistného, ručení za smlouvu 5 let, ale hlavně o postupném vyplácení této provize, nikoliv její výplata hned po sjednání.

Tato regulace je obhajována ochranou spotřebitele, jelikož provize získatele dosahuje u některých pojistek i 200% ročního pojistného. Tedy spotřebitel, nebo-li klient je tímto poškozován.

Velmi hlasité jsou v tomto tématu i pojišťovny, které naříkají, že musejí vyplácet vysoké provize finančním poradcům a ti životní pojistky po pár letech „přepojistí“, tedy sjednají klientovi pojistku novou a obdrží tím pádem i novou provizi. Pro pojišťovny je zmíněné ztrátové a dožadují se u státu, aby tomuto jevu zabránil. A to je další absurditou – byly to právě pojišťovny, které provize nastavily a nyní se chtějí skovat za stát, aby tuto situaci „napravil“ a ony si neušpinili ruce. Není to absurdní?

Ale to co je podle mě absurdní ze všeho nejvíce, to proč mi asociuje zákon 38 právě Hlavu 22, je fakt, že stát by měl zasahovat do obchodního vztahu dvou nezávislých podnikatelských subjektů. Není to čirou náhodou přímo v rozporu s jednou Základní listinou?

Výše uvedená regulace provizí je vlastně to jediné co řeší finanční poradci, respektive finančně-poradenské firmy. Vypadá to potom, že je to jediná část novely, ale není tomu tak. Tato novela totiž obsahuje i, dle mého názoru, zajímavé a důležité části, které trhu rozhodně prospějí.

Jde např. o sjednocení nároků na pojišťovací zprostředkovatele a zaměstnance pojišťoven a bank. Ti by tedy po novele měli dosahovat stejné odbornosti.

Další částí novely, která je dle mého názoru tím nejlepším krokem k pročištění trhu a zvýšení kvality finančních poradců, kteří na něm zůstanou. Je odborná zkouška rozděleny do pěti kategorií (např. odborná zkouška na životní pojištění) a ten kdo nebude mít složenou zkoušku pro daný segment, jej nebude moci zprostředkovávat. Navíc by, dle návrhu novely, měly být tyto zkoušky skutečně zaměřeny na odbornost v daném segmentu, tedy neměly by být tak snadné jako „pseudo-odborná“ zkouška pro získání licence v oboru finančního poradenství u ČNB. To by mělo mít pro kvalitu finančně-poradenského trhu rozhodně větší přínos než, v minulých letech, zdražení licence od ČNB z 2 000,- na 10 000,-.

Na to jak to všechno dopadne, si budeme muset počkat. Já stále věřím, že zvítězí zdravý rozum nad současným návrhem Hlavy 38…