V pátek 11.03.2016 proběhla v hotelu Populus již 3. konference Asociace finančních poradců ČR. Konferenci moderovali přední členové AFP ČR pan Artur Petržilka, Ing. Pavel Čech a v neposlední řadě i její prezident, pan Vladimír Švorba.

Rád bych se v tomto článku za jejím průběhem krátce ohlédnul a sdělil mé dojmy a pocity i těm, kteří se jí neúčastnili.

Předně je třeba říci, že velká síla této konference byla, stejně jako v loňském roce, v účasti finančních poradců z různých poolových organizací a opět bylo znát, jak jsou tito lidé na výši, ani v jedné chvíli nebylo cítit, že jsme si vlastně konkurenty, naopak, z přítomnosti účastníku sálala spíše kolegialita a vůle podělit se o své zkušenosti práce finančního poradce.

Oproti loňsku bylo na letošní konferenci nemálo nových tváří a to je dobře, čím více se budou setkávat poradci z různých finančně-poradenských společností a čím více spolu budou tímto způsobem „spolupracovat“, tím lepší bude trh jako takový, protože tento trh dělá především, dle mého názoru, hlavně přístup a práce finančních poradců.

Hned ze startu stojí za zmínku i začátek konference, na němž se předávaly ocenění. Jednak za kvalitní služby a za šíření dobrého jména finančních poradenství v Česku, ale i tzv. AntiCeny za špatnou práci. Krom dvou jednotlivců (jedním z nich byl, nikoliv finanční poradce, ale politik, Ing. Ladislav Šincl) toto AntiOcenění získala i celá jedna společnost, konkrétně E&S Investments Czech republic s.r.o.

Tato AntiOcenění sice asi nebudou mít žádný vliv na fungování, těch co je získali (bohužel), ale určitě mohou mít vliv na rozšíření povědomí o nich a o jejich práci.

No a dále už se letošní konference nesla především v duchu investic (oproti loňské, kde byla valná většina přednášek zaměřena především na pojištění – viz článek Konference „poolařů“) a to je zase dobře, investice jsou něčím co je v tomto oboru potřeba, jelikož mezi klienty v ČR je stále velmi rozšířené spoření skrze životní pojistky a to není to pravé ořechové (velmi mírně řečeno).

Čím většími odborníky budou finanční poradci na poli investic, tím lépe budou schopni šířit tuto osvětu právě mezi klienty a tím dříve se Češi naučí „spořit“ si místo v přepoplatkovaných „investičkách“ přes podílové fondy, z čehož budou mít výrazně větší užitek.

Rád bych vypíchnul jeden argument na častou námitku klientů ve vztahu k investicím (zazněl z úst Barbory Pelnařové z Generali Investmensts) – klienti se často při nabídce investic ptají „A je to pojištěné?“, krásným argumentem je „Pojišťuje se jen to, kde hrozí nějaké riziko.“ :-)

Každopádně, mě asi nejvíce zaujala poslední přednáška na konferenci, na níž byl řečníkem pan Mgr. Lukáš Kaplan, jednatel společnosti European Compensation Services s.r.o.

Přednáška nesla název Placené finanční poradenství a právní ochrana klientů a poradců.

Placené finanční poradenství… Skutečně si finanční poradci zaslouží vedle provize i další platby přímo od klientů? To je otázka. Ale odpověď může být velmi jednoduchá.

Pokud se jedná o finančního poradce, kterému klient zavolá, že potřebuje pojistit dítě a ten přijede a dítě pojistí a pak přijede, až bude klient chtít zase něco pojistit, tak si žádnou další platbu nezaslouží, není za co.

Ale co poradce, který krom sjednání této pojistky je pro klienta neustále na telefonu nebo mailu? Který za klientem zajede třeba i ve chvíli, kdy ten potřebuje jen pomoci vyplnit formulář, jelikož si jeho dítě třeba zlomilo ruku? Který pro klienta dělá krom sjednání produktů i analýzu jeho finančního portfolia? Který za klienta vyřizuje korespondenci s pojišťovnami? A tak dále a tak dále…

Tento poradce totiž, výše popsanými, službami tráví nemálo času. Dost často na úkor vlastního obchodu a tedy stojí před dilematem co omezit – obchod, za který má provize nebo službu klientovi? Obojí je stejně důležité. Při seriózním finančním poradenství by měl být důležitější klient a tedy pokud chce finanční poradce nabídnout skutečně seriózní službu klientovi i ve chvíli kdy z něj „nepotečou provize“ za nové produkty, si rozhodně zaslouží nechat si zaplatit i tento servis.

Na závěr si dovolím jednu paralelu, která se k tomuto tématu hodí – když si koupím auto, zaplatím za něj, tedy automobilka vydělá na prodeji, ale auto musím servisovat, aby jezdilo, a tento servis přece není v ceně vozu a opět si ho zaplatím já, jako klient automobilky :-)